je v České republice spolek, jehož téměř 190 000 členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především v tělocvičných jednotách, klubech akrobatického rockendrollu, folklórních a loutkářských souborech.
Vznik Sokola byl inspirován německými „turnerskými“ spolky, které vycházely z učení Fridricha Ludwiga Jahna a pěstovaly tělesná cvičení, jejichž smyslem byla tělesná, duševní, ale i branná připravenost německého národa. Jednalo se o spolky národnostně laděné. I Sokol pěstoval tělocvik s úmyslem posílit tělesnou i duševní stránku svých členů a potažmo celého národa, který v té době nesměl mít vlastní armádu ani jiné branné složky, pro případnou potřebu prokázat životaschopnost Čechů a Slováků a podpořit jejich snahy o národní, jazykovou a kulturní samostatnost, což se také podařilo díky československým legiím, jejichž jádro a organizační základ tvořili Sokolové. Ráz Sokola byl už od jeho založení v roce 1862 národnostní, především byl vnímán jako český a obrozenecký.
Antická idea kalokagathie neboli harmonického pěstování těla a ducha, rozvinutá dr. Miroslavem Tyršem a jeho následovníky, dala základ společenskému hnutí, které sehrálo významnou roli v sebeuvědomění národa, při vzniku a dalších osudech československého a později českého státu. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti omezen válkami nebo totalitními režimy (rakousko-uherská monarchie, I. světová válka, nacistická vláda za II. světové války, komunismus – na dobu více jak 40 let!). Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa, a v srdcích žijících pamětníků, kteří svůj Sokol, byť v pokročilém věku nejméně 60 let, hned v roce 1990 v Československu obnovili.